„CinemaSonics“ je název druhého sólového alba baskytaristy Douga Wimbishe. Jeho první album vyšlo v roce 1999 pod názvem „Trippy Notes for Bass“. Interpret je nejvíce známý jako baskytarista rockové kapely Living Colour, oceněné Grammy Award-sinning. Album „CinemaSonics“ vyšlo u vydavatelství Enja Records (Yelllow Bird). Oficální datum vydání alba pro Evropu je 24. duben 2008. V Americe album vyšlo v červnu 2008 u Dougova vydavatelství Novasound.
Doug vsadil na své počáteční hudební zkušenosti, které získával před více než 30 lety, kdy byl členem originální house kapely Sugar Hill Records. S kytaristou Skip McDonaldem a bubeníkem Keithem Leblancem složil a nahrál hodně originálních hip-hop skladeb jako„The Message“, „White Lines“, and „That´s the Point“. Krátce potom se s McDonaldem a Leblancem odstěhoval do Londýna a s anglickým producentem Adrianem Sherwoodem zformoval legendární industrial funk band volající se Tackhead. Dalším důležitým obdobím Douga bylo spojení back vokalisty Rolling Stone Bernarda Fowlera s kapelou Tackhead. Doug se stal více známý a jeho umělecká cesta rychleji stoupala. Rychle dosáhl pověsti jako nájemní hráč, o kterého je zájem, a spolupracující na nahrávkách a turné, se stovkami umělců, jako The Rolling Stones, Jeff Beck, Bruce Springsteen, Herb Alpert, B. B. King, Annie Lennox, Carly Simon, Madonna, Seal, Joe Satriani, Georgie Clinton či Mos Def. Dlouhý čas spolupracoval s vokalistou Vinxem a bubeníkem Willem Calhounem z kapely Livin Colour, v kapelách Jungle Funk and
Headfake. Doug také produkoval bassově-bubenický projekt „Dub“ populární ve východní Evropě.
Pro nový titul „CinemaSonics“ Doug oslovil mnoho svých dlouholetých hudebních přátel. Na albu se odráží jeho hluboká zásoba talentu, vlivů a filmových vzpomínek, čímž vznikla maximálně osobní nahrávka. Album „CinemaSonics“ je očekávaně nahrávkou plnou Dougovy virtuozity, elektroniky a charakteristických zvuků, zároveň však ukazuje na jeho často přehlížené melodické textové a skladatelské schopnosti. Album „CinemaSonics“ představuje komplexní a stylově hudební dokument, mapující Dougův dosavadní umělecký život.
Na nahrávce se podíleli:
Doug Wimbish (baskytara, vokály, ambience), Skip McDonald (kytary, klávesy, vokály), Bernard Fowler (vokály ), Keith Leblanc (bicí), Will Calhoun (bicí), Milan Cimfe (bicí, percusse), Pavel Dirda (piano), Pete Lockett (percusse), Flash (dechy), Kevin Gibbs and Sas Bell (vokály ), Bernie Worrell (klávesy), Adrian Sherwood (creative ambience, psycho mix), Sister Carol (vokály), Shara Nelson (vokály)
terpret je nejvíce známý jako baskytarista rockové kapely Living Colour, oceněné Grammy Award-sinning. Album „CinemaSonics“ vyšlo u vydavatelství Enja Records (Yelllow Bird). Oficální datum vydání alba pro Evropu je 24. duben 2008. V Americe album vyšlo v červnu 2008 u Dougova vydavatelství Novasound.
producentem Adrianem Sherwoodem zformoval legendární industrial funk band volající se Tackhead. Dalším důležitým obdobím Douga bylo spojení back vokalisty Rolling Stone Bernarda Fowlera s kapelou Tackhead. Doug se stal více známý a jeho umělecká cesta rychleji stoupala. Rychle dosáhl pověsti jako nájemní hráč, o kterého je zájem, a spolupracující na nahrávkách a turné, se stovkami umělců, jako The Rolling Stones, Jeff Beck, Bruce Springsteen, Herb Alpert, B. B. King, Annie Lennox, Carly Simon, Madonna, Seal, Joe Satriani, Georgie Clinton či Mos Def. Dlouhý čas spolupracoval s vokalistou Vinxem a bubeníkem Willem Calhounem z kapely Livin Colour, v kapelách Jungle Funk and
Headfake. Doug také produkoval bassově-bubenický projekt „Dub“ populární ve východní Evropě.
uholetých hudebních přátel. Na albu se odráží jeho hluboká zásoba talentu, vlivů a filmových vzpomínek, čímž vznikla maximálně osobní nahrávka. Album „CinemaSonics“ je očekávaně nahrávkou plnou Dougovy virtuozity, elektroniky a charakteristických zvuků, zároveň však ukazuje na jeho často přehlížené melodické textové a skladatelské schopnosti. Album „CinemaSonics“ představuje komplexní a stylově hudební dokument, mapující Dougův dosavadní umělecký život.
